Recenze: Chybějící díl

17:36 kouzelná klubovna 6 Comments



Autorka: Marjorie Celona
Přeložil/a: Jana Hejná
Počet stran: 284
Nakladatelství: Mladá Fronta
Rok vydání: 2014

Děj: Dojemný a syrový zároveň, takový je příběh Shannon, holčičky, již matka pouhých pár hodin po narození zanechala přede dveřmi místní YMCY zavinutou jen do staré mikiny. Pěstounské rodiny si opuštěné děvčátko přehazují jako horký brambor, zažívá nezájem i týrání, přesto se Shannon nakonec podaří najít potřebnou stabilitu a lásku u svobodné matky Mirandy. S přibývajícím věkem ji ovšem čím dál tím víc trápí otázky: Kdo jsou moji praví rodiče? Proč mě opustili? Klíčem k odpovědi je srdceryvný příběh její mladičké matky Yuly, jejíž pohnutý osud se v knize umně prolíná s Shannoniným vlastním vyprávěním o nepříliš šťastném vyrůstání prodchnutém všudypřítomnou touhou po nalezení vlastní identity.

O autorce: Vystudovala díky stipendiu pro mimořádné talenty tvůrčí psaní na University of Iowa. Její povídky se objevily ve sborníku Best American Nonrequired a v literárních časopisech Glimmer Train a Harvard Review. Narodila se a vyrostla na ostrově Vancouver a dnes žije v americkém Cincinnati.

Moje recenze:
Přináším vám recenzi na mou první knihu od Knihcentra. O této knize jsem vůbec nevěděla, objevila jsem ji až díky laskavé paní, která mě uvedla do světa recenzních výtisků s Knihcentrem. Řekla jsem si, proč nezkusit něco nového, něco, co jsem ještě nečetla. Ale asi jsem pochopila, že nemá cenu riskovat a člověk by se raději měl držet svých žánrů. Nesmírně mě mrzí, že musí být tato recenze taková, ale účelem je napsat pravdu, ne?

Než začnu být zlá a upřímná, musím vychválit alespoň obálku. Obálka se mi velice líbí. A vystihuje příběh. Holčička s copánkem. Také se mi líbí, že to Y, které je podstatné z toho důvodu, že v originále se tak kniha jmenuje, pěkně dali mimo řadu. Vážně vás chválím! Obálce dávám pěkných sedm bodů!

Teď už se začínám potit, protože nechci být zlá. Nemám ráda, když píši ošklivé recenze, ale tady to jinak nejde. Netvrdím ale, že se kniha někomu nemůže líbit. Ale prostě to není můj žánr…..

Na internetu jsem četla, jak autorka nádherně píše, a že všechny její zvláštní způsob psaní, oslovil. Já to o sobě ale tvrdit nemůžu. Čekala jsem, že to bude o hledání matky, ale polovina knihy byla o tom, jak vyrůstala. A já prostě příběh tří leté holčičky neocením. Podle mě mohla autorka dát všechno vyrůstání do šestnácti let do jedné kapitoly. Bylo toho na mě moc…..

Zvlášť, když se v knize pořád objevovalo něco hrozného. Lidé si Shannon přehazovali jako horkou bramboru. Podle mě by se měla lépe v dětském domově, protože to, co si musela prožít, bych nikomu nepřála. Nikdo si nezaslouží, aby neměl své rodiče. Vždyť komu jinému bychom měli věřit než právě naší rodině? Rodina je přeci všechno. Jediným rodičům, sourozencům, babičkám a dědečkům můžeme doopravdy věřit. A to Shannon nemněla. A když už se dostala někam, kde se jí jakžtakž dařilo, stalo se něco dalšího a to se mi nelíbilo.

Kniha na mě působila dojmem, že se autorka v katastrofách, opuštění a hlavně neštěstí jiných úplně vyžívá. Knihu jsem četla a měla jsem chuť ječet a třískat věcmi. Vždyť pro každého by se měl najít kousíček štěstí, no ne?! A tady hodně dlouho nepřicházelo.

Jak už jsem možná psala, tohle bude asi má nejkratší recenze, protože nevím, co mám dál psát. A proto se vrhnu rovnou k postavám (tentokrát spíše jen k postavě, protože i když mám jen psát tuto recenzi, je mi smutno. A to já v tak krásném počasí nechci…. Zvlášť, když mají za chvíli přijít bouřky. Ještě bych měla depku. ÁÁÁ!).
 
Shannon byla milá, vyrůstala nám před očima a já ji obdivovala. Měla jsem jen chuť ji obejmout. Pomoct jí a utěšit ji! Tohle bych nikdy nechtěla zažít! Ještě, že vás mám, rodinko! Mám vás ráda. Nevím, co bych bez vás dělala. Vůbec nevím, co napsat, protože….. já vážně nevím!

Jak už jsem psala, kniha na mě působila depresivně, jen a jen zle, smutně a hlavně špatně udělaně. Podle mě by se vůbec Shannon a její matka nemuseli střídat (v kapitolách). Vždy mě totiž „bavily“ kapitoly jen o Shannon. Tuto knihu bych hodnotila podprůměrně, protože mě ničím nenadchla a já s ní, bohužel, nebyla vůbec spokojená. Příběh mě nebavil, autorka si sice vybrala kruté téma, ale na mě působilo až příliš krutě. Ale jak vždycky říkám a píšu: Knihu si přečtěte na vlastní nebezpečí! Třeba ale budete vy ti šťastní, kterým se zalíbí.  Já to o sobě ale prohlásit nemohu.
Hodnocení knihy:
Hodnocení obálky:

Velice děkuji Knihcentru za poskytnutí recenzního výtisku. Vážím si toho.
Knihu si můžete koupit zde.

6 komentářů:

  1. Vůbec jsem jí do teď neznala :) Tvá recenze mě zaujala, ale ty negativní zážitky mě trochu děsí :)

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Owlie,
    Knihu zkus, ale nezaručím Ti, že se Ti bude líbit. Díky za komentík.

    OdpovědětVymazat
  3. To vypadá docela zajímavě, ale nemám v plánu knihu číst. o.O Recenze se ti povedla :)

    OdpovědětVymazat
  4. Nroovy,
    děkuji za Tvou chválu. Zajímavě to vypadá,ale ve skutečnosti to až tak zajímavé není. Bohužel.

    OdpovědětVymazat
  5. Taky mě knížky docela zaujala, i když chápu, že někdy je to nepříjemné, když toho autor na hrdinu valí až příliš najednou :) A Ty jsi taková hrozně milá :)

    OdpovědětVymazat
  6. Děkuji, Bastero. Tvá chvála mě vždycky potěší.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý váš komentář a názor. Jsem vděčná za pozitivní i negativní, proto budu ráda, když napíšete, co si myslíte! :)