Recenze: Deklarace smrti

21:43 kouzelná klubovna 7 Comments



Autorka: Gemma Malley
Přeložila: Milena Hordinová
Nakladatelství: Fragment
Rok: 2013
Počet stran: 258

Děj: Velká Británie, rok 2140.
Život na Zemi se změnil od základů. Lidská civilizace už není ohrožena smrtelnými nemocemi, na které věda objevila léky. Nesmrtelnost však přináší i možná rizika - největším z nich je přelidnění. Proto byla přijata Deklarace - každý obyvatel může mít jen jedno dítě... Kdo zákony poruší, bude potrestán.
Patnáctiletá Anna se narodila rodičům, kteří měli dvě děti. Nyní je označována za "Přebytečnou". Jaký život ji čeká? Dokáže se vyrovnat se svým osudem vyděděnce?

Autorka v pěti bodech:
·         Studovala filozofii
·         Pracovala jako žurnalistka
·         Věnovala se pomoci seniorům a výcviku pomocných psů
·         Žije v Londýně
·         Psala pro Company Magazine a The Sunday Telegraph

Moje recenze:
A mám tu po dlouhé době další recenzi. Dnes je na knihu Deklarace smrti, což je druhé vydání knihy Přebyteční. Tuto knihu napsala Gemma Malley a já vám teď odhalím chybičky i přednosti této knihy…

Na tuto knihu jsem se velice těšila a nemohla jsem se jí dočkat. Hrozně jsem toužila po další dystopii, která mě nadchne a řekne mi: „Tak to teda ne. Musíme něco jako lidstvo změnit.“ A musím říct, že to tato kniha splnila.

Ze začátku jsem si říkala, co to je za knihu? To je ta vychvalovaná a hlavně vyprodaná kniha až do nebe? No, první polovinu knihy jsem tomu nemohla uvěřit. Na knize rozhodně nic zázračného a výjimečného nebylo. Přišlo mi to psaní o ničem, hlavní hrdinka se nevyvíjela dál a jenom stála na místě. Potom se překulila polovina knihy a mě to začalo bavit…

Ale nesmíme zapomenout na obálku! Ach, jak já jsem někdy zapomnětlivá! Obálka Deklarace se mi rozhodně líbí více, než obálka knihy Přebyteční. Líbí se mi, že nám tam nedali obličej, takže si Annu můžeme vymyslet sami. No a ten cop! Také bych chtěla umět takový. To víte, já člověk praktický….. ale zpět k obálce. Moc se povedlo to „ošoupané“ písmo.  A nápis SMRTI, který je udělaný ve stylu stékající krve, je také nádherný! Obálce dávám krásných osm bodů.

Musím říct, že svět se mi ze začátku nezdál nijak jiný a vyčuhující z řady. Nechápala jsem, proč je to dystopie(nebo sci-fi, jestli chcete), když mi to připomínalo naši dobu. Potom, když jsem si přečetla ty hrozné věci, co se u nich děli, na co si hráli…..Fííííha! Nemohla jsem popadnout dech. Vždyť to je hrozné….nesmím nic prozradit, protože byste si tuto knihu měli přečíst sami!

A mám tu další bod mé recenze, což je styl psaní autorky.
Jak už jsem psala, kniha se mi ze začátku nezdála nijak výjimečná. Ocenila jsme ale, že knihu vyprávěla jedna postava a ne, jako to je teď hrozně IN, dvě postavy. Potom se to ale začalo střídat a knihu vyprávělo najednou (počkejte, musím to spočítat na prstech) pět lidí! Myslím. :) Ale asi ano. Z matematiky mi sice vychází jednička, ale stejně si nejsem moc jistá. No nic, přečtěte si a uvidíte.

Už ani nevím, jestli se mi kniha líbila, ale to, že jsem ji četla dva dny, asi svědčí o tom, že nebyla zase tak špatná. Avšak musím přiznat, že nijak nevyčnívala, neoslovila a podle mě, to byla jedna z nejslabších dystopií.

Přebytečná Anna mi přišla taková hloupoučká. Všechny postavy v knize na mě působili tak naivně, tak hloupě. Nemůžu si pomoci, ale je to tak. Anna byla pokorná tak, jak bych také měla být. Někdy jsem si ale říkala: Vážně? To jsi taková? Necháš si takhle kazit život? To existují tací, kteří jsou tak naivní? A poté jsem si odpověděla, že ano.

Petr, už jen to jméno se mi líbilo. Můj tatínek se tak jmenuje, takže já mám toto jméno ráda.  S Petrem jsem neměla žádný větší problém, ale něco mi tam chybělo. Chyběli mi tam ty jiskřičky mezi ním a Annou. Prostě jsem to z těch stránek necítila. A kdy se vlastně stalo to, že se začali tolerovat? Kdy se to povedlo? A poté jsem zjistila, že to ani nevím…

Paní Pincentová byla ta mrcha. I když pro mě to byla moc malá mrcha. Většinou se mi podařilo prokouknout, jak se zachová, a co bude mít v plánu. Ale její chování jsme omluvila potom, co jsem se dozvěděla, co se jí stalo…

Konec byl lehce prokouknutelný, ale mně to nevadilo. Na způsob psaní jsem si zvykla a byla jsem i spokojená, ale znám i lepší knihy. Přesto ale říkám, knihu si přečtěte. Je to oddechovka a YA kniha, ale pokud budete čekat nějakou akci, budete zklamaní….
Této pěkné knize dávám sedm bodů.

Hodnocení knihy:
Hodnocení obálky:

Děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Vážím si toho.
Knihu si můžete koupit zde.

Knižní trailer:

7 komentářů:

  1. Hezká recenze. Podle mě to to takový hezký střed. Kniha je dobrá, moc nenudí, konec je docela dobrý, ale není to knížka, ke které bych se víckrát vracela :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Ilono,
    děkuji Ti :). Naprosto s Tebou sohlasím. Střed. Ale já za tu jejich "zábavu" musela dát o ty dva body navíc. Byl to docela brutální nápad.

    OdpovědětVymazat
  3. Určitě si ji chci přečíst, protože Přebytečné jsem si kdysi dávno zamilovala. Ale aspoň vím, že od toho nemám nic moc čekat.
    www.fantasy-maniak.blog.cz

    OdpovědětVymazat
  4. Julie,
    děkuji za Tvůj komentík. Každého si vážím. Přečti, ale nečekej nic extra...

    OdpovědětVymazat
  5. Já četla Přebytečné asi snad před 2 rokama? Ale neuchvátilo mě to tak, jak jsem čekala. Možná trochu konec.

    OdpovědětVymazat
  6. Já mám tuhle knížku moc ráda :)

    OdpovědětVymazat
  7. Všem moc děkuji za komentáře. Hrozně mě těší. Mám radost.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý váš komentář a názor. Jsem vděčná za pozitivní i negativní, proto budu ráda, když napíšete, co si myslíte! :)