Recenze:Jsem mrtvý,neplačte

14:35 kouzelná klubovna 6 Comments



Autorka: Helena Rytířová
Počet stran: 196
Nakladatelství: Mladá Fronta
Rok vydání: 2014

Děj: Román začíná v pražské pitevně lékařské fakulty a v sále umírajících pardubického lazaretu končí. Vědecky zkoumaná těla mrtvých a posléze polomrtvých z východní ruské fronty spojuje oblouk osudů dvou protagonistů – otce a syna, Františka a Antonína Jedličkových.

Příběh se otevírá osudným červencovým dnem roku 1914, v napjaté společenské atmosféře.
Povolávací rozkaz na základě synova udání dostává i František. Při dramatickém putování frontou nachází fenu vycvičeného sanitního ovčáka jménem Válka, která ho bude věrně provázet na nelehké cestě plné zranění a ztrát, na níž se k nim brzy připojí i syn Toník…

Autorka v pěti bodech:
·         Pracovala jako fotografka
·         Je autorka mnoha přebalů na hudební nosiče
·         Vlastní nahrávací studio, kde se nahrávají hlavně audio knihy
·         Napsala několik kuchařek a vyprávění Život byl pes
·         Narodila se v roce 1951

Moje recenze:
Na knihu Jsem mrtvý, neplačte jsem se musela hodně dlouho psychicky připravovat. Věděla jsem, že mě nečeká nic pěkného a čeká mě velice silný, dojemný a krutý příběh. A mé obavy se naplnily. Na 198 stranách přede mnou ožila první světová válka. Cítila jsem tu bolest, zoufalství, a také jsem cítila nenávist. Nenávist k těm lidem, co za válku můžou. Vždyť je to příšerné……

Právě jsme ve škole dobrali první světovou, takže jsem měla představu o tom, co se dělo. Ale když se to teď přede mnou objevilo, bylo to hrozné. Já, člověk, který chce studovat dějepis, teď hltám každé informace spojené s tímto tématem. Ale nikdy jsem nečekala, že mě to tak chytne a zaryje pod kůži. Musím říct, že slova z obálky „Dojemný příběh z 1. světové války“ se potvrdily. Dojemné to bylo…..až moc.

Velice se mi líbilo, že nic nebylo zdlouhavé a přehnané. Knihu jsem přečetla za jedno dopoledne a kousek odpoledne, protože jsem ji nemohla pustit. Když člověk do toho příběhu spadne, chce číst dál a nechce, aby se jeho nejhorší představy naplnily.
Já jsem s Fandou prožívala každý jeho nádech. Každou kapičku jeho slz a každou jeho ztrátu kamarádů….

Když už jsem u těch kamarádů, všichni se měli rádi. Myslím vojáky, kteří bojovali po svém boku. Najednou byli přátelé ti, kteří by se ve skutečnosti ani nepozdravili. Ale tady, tady, kde na ně čekala smrt, si pomáhali a stáli při sobě.

Myslím, že autorka vystihla tuto hroznou dobu skvěle. Věřila jsem jí úplně všechno a to je na tom to nejhorší. Já tomu totiž věřit nechci, nechci věřit tomu, že se takhle lidé zabíjeli.
Co mi tam ale trošičku chybělo, bylo, že nám nenapsala, jak to vlastně dopadlo. Vím, všichni víme, jak válka skončila, ale i tak.
 
Kdo by čekal, že se z knihy dozví něco nového, byl by zklamán. Kniha je nádherná, ale potřebné informace byste asi nenašli. I když pro mě, jako pro žačku základní školy, to přínos mělo.
Třeba jsem se dozvěděla, že tady u nás, v Pardubicích, byl největší špitál v Evropě. To jsem nikdy nevěděla. A také se nebojte. Hned jsem k tomu hledala podrobnější informace.
Fanda byl člověk. Asi si říkáte, že je divné, co tady píšu, ale budu si stát za svým rozhodnutím. Je to člověk. A víte proč? Protože není dokonalý. Má své mouchy, na které určitě při čtení přijdete. Vůbec nebyl hodný, já bych ho někdy zfackovala, ale přirostl mi k srdci. V životě to musel mít hrozně těžké a já jeho chování chápu. Nezlobím se na něj. A také si myslím, že ne každý měl takové štěstí jako on.

Toník je také člověk. Člověk, kterého obdivuji. I když podle mě si neměl hrát na hrdinu. A asi se budu zase opakovat, ale já ho chápu. A je mi ho líto jako všech mužů, žen i dětí, kteří prožili jakoukoliv válku. Všichni mi přirostli k srdci.

Myslím, že autorka udělala skvělý tah, když do knihy „zasadila“ psa. Fenku, na kterou jsem trpěla. Jak já Válku zbožňuji! Vážně to bylo správné. Tentokrát titul nejlepší postavy získává Válka.
A nejstatečnější jsou všichni vojáci, kteří padli za svou zem.

Obálka této knihy je nádherná. Vše vystihuje. Dopisy, červený kříž, vojáka jako ducha….. Je prostě dokonalá. Nemám slov. Celkově z této knihy nemám slov.

A jaké je mé celkové shrnutí? Kniha je nádherná. Rozhodně ji všem doporučuji. Je to dojemný příběh o vojákovi, který se nevzdává. Který bojuje za Císaře pána. Který bojuje za Boha. A který bojuje za svou rodinu.
Hodnocení knihy:
Hodnocení obálky:


Za poskytnutí recenzního výtisku vděčím Knihcentru. Děkuji.
Knihu si můžete koupit zde.

6 komentářů:

  1. Tak to zní hodně dobře. Miluji takové knihy. Musím si knížku přečíst.
    Ty bys také ráda dějepis? Můj nejoblíbenější předmět. <3 :)

    OdpovědětVymazat
  2. Milá nroovy,
    ano, přečti si tuto knihu. Vážně stojí za to. No a abych odpověděla na Tvou otázku, ano! Miluji dějepis. A v budoucnu se chci vydat po jeho stopách. :)

    OdpovědětVymazat
  3. O knize slyším poprvé, ale zní opravdu dobře, pěkná recenze :)

    OdpovědětVymazat
  4. Bastero,
    kniha vážně dobrá je...... A díky, od Tebe to potěší :D.

    OdpovědětVymazat
  5. Pěkná recenze, jen ten první obrázek není z první světové, ale z druhé :)
    Konkrétně operace BARBAROSSA

    OdpovědětVymazat
  6. Jéé, děkuji moc. Napravím to. Ale obdivuji Tě, že jsi zvládl/a tento obrázek rozpoznat. ;)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý váš komentář a názor. Jsem vděčná za pozitivní i negativní, proto budu ráda, když napíšete, co si myslíte! :)