Esmeralda a Quasimodo - příběh, který byste měli znát...

6:00 kouzelná klubovna 0 Comments


Román Chrám Matky Boží v Paříži vypráví legendární příběh hrbatého zvoníka Quasimoda a jeho nešťastné lásky k nádherné cikánské tanečnici. Odehrává se na konci patnáctého století ve Francii a většina děje se točí kolem slavné katedrály Notre-Dame v centru středověkého města. Může se pod ohyzdnou slupkou skrývat to nejpoctivější srdce? Dokáže čistá láska změnit moudrého a bohabojného člověka v pomstychtivou bestii?



Široká hlava, na níž se ježily zrzavé vlasy a mezi oběma rameny ohromný hrb, jehož odraz byl viditelný a vepředu. Stehna a lýtka byla tak nepřirozeně utvořená, že se mohla dotýkat jen koleny a zepředu se podobala dvěma obloukům srpů, spojeným rukojetí. Nohy byly široké a ruce nestvůrně veliké. A z celé té nestvůrnosti vyrážel jakýsi drsný výraz síly, čilosti a odvahy.
(str. 53)

One Day, Someday Soon by seanchaithe.deviantart.com on @deviantART - Esmeralda from "The Hunchback of Notre Dame"Dílo, které by měl znát každý, román, který je několikrát zfilmován a hrán na prknech divadel po celém světě. Kdo by neznal příběh Esmeraldy a Quasimoda? Krásné cikánky a znetvořeného, avšak hodného a citlivého, zvoníka? Určitě aspoň tušíte, oč se jedná. Já viděla animovanou (zlehčenou) pohádku, byla jsem i v divadle. A tak jsem si řekla: Proč nezkusit i knížku? Za zkoušku se přece nic nedá…

Jakmile jsem knížku otevřela, byla jsem zděšena. Bylo přede mnou přes pět set stránek. Jindy mi to problém nedělá, ale tentokrát jsem cítila, že to není moc dobře. Ale mávla jsem nad tím rukou a řekla si: „No co, říkáš si knihomolka, tak čti!“ Hm, určitě by to nebylo tak obtížné, kdybych věděla, že je knížka hezká, ale dost složitá.

Na začátek musím vytknout autorovi to, že nás, čtenáře, v knize oslovuje. Někomu to možná nedělá problém, ale mně to vadí. Nelíbí se mi to. Knihu mám raději psánu v ich-formě. Ale co se dá dělat. Pořád to nebylo tak hrozné jako to, že jsem se ztrácela ve jménech. Nevěděla jsem, kdo je kdo, měla jsem v tom hrozný zmatek.  V knize vystupovalo příliš postav… A měla jsem štěstí, že jsem znala děj z divadla. Jinak bych se do toho zamotala.


„Kdybych to věděl, já bych vám dal Pannu Marii, vy zevlouni! A já? Přišel jsem, abych viděl obličeje, a viděl jsem záda! Jsem básník a měl jsem úspěch lékárníka! Je pravda, že Homér chodil žebrotou po řeckých městech a Publius Ovidius Naso umřel ve vyhnanství u Moskvanů. Ale ať ze mě ďábel sedře kůži, jestli rozumím tomu, co znamená ta jejich Esmeralda! A co je to za jméno? Zní cikánsky!“
(str. 58)

Quasimodo Concept Art - The Hunchback of Notre DameUž jsem vám říkala, že si autor potrpí na popisy? Ne? Tak teď vám to říkám. Jeho popisy jsou až příliš zdlouhavé, většinou nudné. Některé jsem, ano, potupně se vám přiznávám, přeskakovala. Jsem čtenářka, která má radši dialogy než popisy. Bohužel, v téhle knížce převažují hlavně popisy.

Knížka na mě působila zdlouhavě, v některých částech, jak jsem psala výše, jsem se neuvěřitelně nudila. Měla jsem ráda okamžiky, kdy byl „na scéně“ Quasimodo nebo Esmeralda. Tyhle dva jsem si neskutečně oblíbila, jsou neuvěřitelně sympatičtí. Mám je ráda.

Abych ale nebyla jen zlá, musím uznat, že má Victor Hugo talent. Nemyslím tím popisy, i když i v nich je určitě nějaké kouzlo, ale myslím nádherná přirovnání. Vždy jsem se nad nimi rozplývala. Bylo to jako pohlazení po duši.

„Džali, jak dělá mistr Guichard Grand-Remy, kapitán městských střelců, o Hromnicích na procesí?“
Džali se postavila na přední nohy a začala mečet, přičemž kráčela s tak roztomilou vážností, že se celý dav nad touto parodií bouřlivě rozesmál.
„Džali,“ pokračovala dále dívka, „jak káže mistr Jakub Charmolue, královský prokurátoru církevního soudu?“
Koza se posadila na zadek a začala opět mečet, přičemž mávala předníma nožkama tak zvláštním způsobem, že, až na špatnou francouzštinu a latinu, to bylo téměř vtělení mistra Jakuba Charmoluea, včetně gest a držení těla.
(str. 70)

Esmeralda Inspirational IllustrationOceňuji, že nám autor představil všechny vrstvy tehdejší společnosti. Můžeme se ocitnout na královském dvoře, u duchovenstva, šlechty, avšak poznáme i studenty, zloděje a žebráky. A to velice obdivuji. Je zajímavé sledovat, jak se od sebe (ne)liší.

Stejně jako některé scény, konec je krásný a romantický. Většina z nás ví, jak to dopadne, ale nebojte, nic prozrazovat nebudu. Autor má talent i na romantiku, není jenom krutý. Ano, tak na mě z knihy působil. Sice je to škoda, ale je to tak. Na můj vkus bylo v knize až moc zla.

Vím, nejspíš to vypadá, že je má recenze hlavě negativní, ale není to tak. Sice jsem z knihy hodně zklamaná, ale co se dá dělat. Jako příběh mám Quasimoda, Esmeraldu a Frolla ráda, a proto nemám srdce na to, abych byla hodně zlá. Knížku doporučuji spíše starším čtenářům, ba dokonce dospělým. Myslím, že většina mých vrstevníků by u knihy ani nevydržela. Proto, pokud chcete znát tak krásný příběh, doporučuji audioknihu. Už ji mám za sebou a jsem spokojená.  

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuj nakladatelství Omega.
Knížku si můžete koupit tady.

Zdroj obrázků: tady, tady a tady


0 komentářů:

Děkuji za každý váš komentář a názor. Jsem vděčná za pozitivní i negativní, proto budu ráda, když napíšete, co si myslíte! :)