Dva rody, dvě strany, dvě duše...

6:00 kouzelná klubovna 0 Comments

Hlavní hrdinka Rosa chce začít nový život, a proto přilétá na Sicílii, ke své italské rodině. Během cesty se seznámí s okouzlujícím Alessandrem, který ji přitahuje, ale na druhou stranu z něj má špatný pocit. Během svého pobytu v Itálii zjišťuje krutou pravdu o sobě i o svých blízkých. Dozvídá se o arkádských dynastiích, které začínají ve starých antických bájích. Jsou dva rody – Alcantarové a Carnevarové. Jsou nepřátelé. Rosa stojí na jedné straně, Alessandro na druhé. Zvládnou překonat staletou nenávist?

„Viděl jsem ležet nějaký zlatý náramek u brány. Na zemi, v místě, kde jste stála.“
Rosa se na letušku usmála: „Vždyť vám to říkám.“
„Ale to je přece…“
„Tvrzení proti tvrzení.“ Podrbal se na hřbetě nosu. „A co se týče policie – vůbec to není tak snadné. Kapitán už by vám to vysvětlil. A navíc – ten pád přede mnou už chvíli čeká na svůj slíbený sekt.“
Letuška otevřela ústa a zalapala po dechu. Nezmohla se ani na slovo. Pak vyskočila a odešla.
(str. 19)

Zajímavá obálka, poutavá anotace a hezké zpracování – to všechno Arkádie: Procitnutí má. Většina recenzí je pochvalná, tvrdí, že se od knížky nebudeme moci odpoutat, že nám knížka nedá spát. Avšak v mém případě to bylo úplně jinak. Jak? To se dozvíte právě teď…

Ze začátku je to obrovská nuda. Musela jsem se nutit a přesvědčovat, abych knížku nevrátila zpátky do knihovny, měla jsem chuť ji jen tak zahodit. Vůbec nic mě nepřesvědčilo o tom, že se jedná o příběh, kterému bych měla věnovat alespoň špetku pozornosti. Ale rozhodla jsem se být milá a hodná. S každou další stránkou jsem si namlouvala, že už se to prostě musí rozjet. Musí, musí, musí! Bohužel, nerozjelo se to ani v polovině.

„Roso?“
Otočila se a ještě pořád bojovala s rovnováhou.
Všude jsem tě hledala,“ poznamenala sestra. „Co tu děláš?“
Ani slovo, nařizovala si Rosa. Ani slovo o tygrovi. Nebo si budou myslet, že jsi ještě větší cvok, než všichni tvrdí, a pošlou tě šupem domů.
„Do háje, Roso – nechceš snad jít na pohřeb v tomhle triku, že ne?“
(str. 44)

Velikou nevýhodou bylo, že autor psal zbytečně dlouhé popisy. Jak už možná víte, nemám to ráda. Ano, musím se vám přiznat. Některé popisy, které byly, v tom lepším případě, na půl stránky jsem přeskakovala. Opravdu, ale opravdu, mě unavovaly a nudily.

Ale abych na knížku neplivala jen špínu, povím vám něco, co vás asi moc nepřekvapí. Knížka je originální. V některých okamžicích jsem žasla nad autorovou genialitou a skvělými nápady. Protože vím, že by mě v životě nic takové nenapadlo. Klobouk dolů, v tomto ohledu se autor vyznamenal.

Arkádie je psána er-formou, což mě mrzelo, ale pomalu už si na tento způsob vyprávění zvykám. Proto to neberu jako mínus, každý píše jiným způsobem. A tomuto příběhu, když o tom teď přemýšlím, by asi ich-forma moc neslušela.

Alessandro mrštil Tanem o zem. Kleknul mu na hrudník a držel ho doslova přišpendleného v písku.
Obě dívky v tu chvíli prudce otevřely bednu a náhle v ruce držely samopaly.
Sa-mo-pa-ly! Pohled na ně byl tak absurdní, že Rosa nevěřila svým vlastním očím.
Jeden z mladíků si stáhl sluneční brýle. Číšník vypadal, jako by zkameněl.
(str. 82)

Bohužel, tímto má chvála končí. Už jsem nenašla nic, co by mě nadchlo nebo přesvědčilo o tom, že se jedná o nějak poutavou knížku. Dočítala jsem ji z donucení, nic mě k ní netáhlo. Byla jsem zklamaná z celého děje i z celé knížky. Někde, nevím přesně kde, jsem četla, že by se mělo jednat o příběh Romea a Julie, jen trošku „brutálnější“. Ale kde to bylo? To jsem tak slepá, že jsem si toho nevšimla? Protože ač jsem hledala, jak jsem hledala, nic jsem nenašla.

Rosa byla velice zajímavou postavou, ale já si k ní cestu nenašla. Prostě mi moc nepadla do noty. A Alessandro? Vůbec ničím mě neoslovil a myslím, že ani neosloví. Nikdy.

Budu k vám upřímná. Na další díl se v žádném případě nechystám. Pro mě by to bylo mučení a týrání. A hlavně ztráta času. I přesto věřím, že spoustu z vás osloví. Arkádie je něco nového, něco, co tu ještě nebylo. Knížku bych, v tomto případě, doporučila spíše klukům, věřím, že je nadchne. A vy, dámy, si raději přečtěte něco jiného.  

 30%
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Zdroj obrázků: tady

0 komentářů:

Děkuji za každý váš komentář a názor. Jsem vděčná za pozitivní i negativní, proto budu ráda, když napíšete, co si myslíte! :)