Ostrov lhářů

16:46 kouzelná klubovna 0 Comments



Báječná rodina Sinclairových.
Soukromý ostrov.
Velice bystrá dívka, se kterou
je něco v nepořádku.
Skupina čtyř přátel – Lhářů –,
jejichž přátelství začne být destruktivní.
Revoluce. Nehoda. Tajemství.
Lži a další lži.
Pravá láska.
Pravda.

Vítejte v báječné rodině Sinclairových.
V naší rodině nemáme zločince.
V naší rodině nemáme feťáky.
V naší rodině nemáme černé ovce.
(str. 11)

Možná jste si všimli zajímavé anotace. Není z mých úst, je z obálky knihy. A to proto, abyste si knihu mohli přečíst za stejných podmínek jako já. Kdybyste totiž věděli o trošičku víc, pravděpodobně by se stalo, že by váš prožitek z knihy nebyl tak veliký jako u mě. Což nechci, moji milí čtenáři. Tak tedy jdeme na to. Možná i s kapkou lží. Na to už ale budete muset přijít sami…

Když Ostrov lhářů vyšel, nevěnovala jsem mu moc pozornosti. Nečetla jsem žádné recenze, nic. Ale nedávno jsem na knihu dostala takovou chuť, že jsem si ji musela za každou cenu přečíst. A jelikož jsem o ní moc nevěděla, byla jsem přímo nadšená. Jakmile jsem se začetla, což bylo velice brzy, knížku už jsem neodložila a četla a četla a četla…až jsem ji dočetla. Jedná se o opravdu čtivý příběh na jedno odpoledne, kdy budete sotva popadat dech.

Když chcete žít někde, kde se lidé nebojí myší, nemůžete žít na zámku.
(str. 126)

Autorka knížky E. Lockhartová má nádherný a velice speciální styl psaní. Ze začátku jsem z něj byla na rozpacích, avšak netrvalo dlouho a já si ho zamilovala. Víte, vždy si velice cením jakékoliv originality ze strany autora. A paní Lockhartové se to povedlo. Byla originální a svá. Proto se jí upřímně klaním.

Ostrova lhářů jsem byla velice nadšená. Nechci vám to říkat z toho důvodu, abyste neměli moc veliké očekávání, ale je to tak. Najdete zde totiž romantiku, napětí, lásku, tajemství a v neposlední řadě také zajímavé rozuzlení. To vše tvoří tak nádherný příběh, jenž se mi vryl do paměti. A nejsem jediná.

A to nemluvím o tom, že jsem si zamilovala všechny postavy, které se zde objevily. Ať už se jednalo o hlavní hrdinku Cady, nebo o její přátele Mirren a Johnnyho. Nebo o Gata. O toho dokonalého - nedokonalého kluka. A věřte mi, že každý čtenář si najde někoho, kdo mu padne do oka.

„Nemysli si, že si myslím, že seš hezká, nebo tak něco.“
„Nemyslím si, že si to myslíš.“
„Hamouníš si deku.“
„Promiň.“
Ticho.
„Vlastně si myslím, že seš hezká, Cady. Nemyslel jsem to tak, jak jsem to řekl. Odkdy seš vlastně tak hezká? Rozptyluje to.“
(str. 21)
Ač se to na první pohled nezdá, příběh je velice originální. Zařadil se mezi příběhy, ke kterým se budu s chutí a nadšením vracet. Obsahuje totiž nádherné myšlenky, nádherná slova, nad kterými prostě budete přemýšlet. Budete je číst znovu a znovu. To vám přísahám. Ale něco mi slibte, prosím! Nečekejte od knihy hodně! Nebo budete, jak už to tak bývá, zklamaní… 

100%

Za poskytnutí knížky k recenzi moc děkuji internetovému knihkupectví Dobré knihy.
Pokud byste si chtěli Ostrov lhářů koupit, můžete třeba tady.

Zdroj obrázků: tady 

0 komentářů:

Děkuji za každý váš komentář a názor. Jsem vděčná za pozitivní i negativní, proto budu ráda, když napíšete, co si myslíte! :)